Cabernet Sauvignon - Lechovice

Původ a rozšíření: Cabernet Sauvignon je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), tradiční francouzská odrůda, o které se dlouho soudilo, že mohla být ve Francii pěstována již v době Římské kolonizace, popřípadě pochází z křížení s některou „antickou“ odrůdou. Podnět k tomu dala synonyma Bidure či Vidure, popřípadě Petite Vidure, která byla spojovaná s antickou odrůdou Biturica, zmiňovanou Pliniem starším v 1. stol. po Kr. Synonyma ale patrně mají původ v lokálním dialektu a v překladu znamenají „tvrdé dřevo (réví)“ (francouzsky „vigne dure“), toto označení sdílí CS s odrůdou Carmenère, jejíž synonymum je Grande Vidure. Existovala ale také teorie, že se odrůda CS rozšířila do Francie ze španělského regionu Rioja.

Další, často tradovanou, ale patrně též mylnou domněnkou je, že odrůda CS je ve Francii poprvé písemně zmíněna již roku 1635. V té době sice kardinál Richelieu zaslal Abbé Bretonovi několik tisíc sazenic révy, ale pravděpodobně odrůdy Cabernet Franc, tedy té, která je v údolí Loiry stále na poměrně rozsáhlých plochách pěstována.

Odrůda CS je v regionu Bordeaux v hojnější míře pěstována teprve od konce 18. století, zásluhu na tom mají především Armand d´Armailhacq a Baron Hector de Brane. Odrůda se rozšířila z Château Mouton a Château d'Armailhac v oblasti Pauillac, dnes dominuje především ve velkých vínech subregionu Médoc.

Roku 1997 zveřejnili John E. Bowers a Carole P. Meredith z University of California, Davis, studii, ve které prostřednictvím analýzy DNA s vysokou pravděpodobností stanovili, že CS je křížencem odrůd Cabernet Franc a Sauvignon Blanc. Největší šance ke spontánnímu zkřížení těchto dvou odrůd nastala v Bordeaux v průběhu 17. století, z tohoto pohledu je možné, že v případě CS nejde o tak starobylou odrůdu, jak s dlouho předpokládalo.

Tradiční oblastí pěstování odrůdy CS je samozřejmě Francie a region Bordeaux, tedy département Gironde, kde leží více než polovina francouzských vinic, osazených touto odrůdou. S odrůdami Merlot a Cabernet Franc zde tvoří součást cuvée velkých vín oblastí AOC Médoc, Graves, Saint Émilion, Pomerol, Saint-Estèphe, Pessac-Léognan, Bergerac, Saint-Julien či Moulis. Odrůda je hojně pěstována i v regionu Languedoc-Roussillon, v Provence, kde tvoří součást vín AOC Côtes de Provence, Les Baux de Provence či Coteaux d'Aix en Provence a v départementech Dordogne a Lot-et-Garonne, kde tvoří například součást vín AOC Buzet, Pécharmant, bergerac, Montravel, Côtes de Duras atd. Roku 2008 byl CS ve Francii pěstován na 57.913 hektarech vinic ve 25 klonech.

Z Francie se odrůda začala rozšiřovat zejména ve druhé polovině 20. století nejprve do Evropy a zanedlouho poté do zemí Nového světa, kde získala velkou oblibu. V Itálii mimo jiné tvoří součást některých velkých toskánských vín, nazývaných „Super-Toskánská“, v Německu ji najdeme roku 2007 na 278 ha, na velkých plochách je vysazena v Kalifornii, v oblastech Napa Valley AVA a Sonoma Valley AVA, v Jihoafrické republice byla roku 2007 vysazena na 13.006 ha, v Austrálii na 27.909 ha, v Chile na 40.788 ha, v Argentině16.900 ha atd.

Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1980, od toho roku je zapsána i v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. V Čechách se pro své pozdní zrání nepěstuje, na Moravě je nejhojnější v mikulovské podoblasti, na Mutěnicku a na Velkopavlovicku. Na Slovensku jsou malé plochy v Malokarpatské oblasti, v okolí Krtíše a Levic. Zastoupení ve vinicích ČR roku 2010 činilo 1,3 %, na Slovensku 1,9 % plochy vinic. Průměrný věk porostů, osázených touto odrůdou v ČR, činil roku 201 asi 9 let. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.

,