Výsledky hledání pro 'čerpadlo na vrtačku'

Stolování: Podává se podobně jako Tramín k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k jemným ovčím či kozím sýrům.

Typový charakter vín je podobný vínům odrůdy Tramín červený, ale kořenitá plnost bývá nižší a naproti tomu acidita poněkud vyšší. Aciditu je každopádně nutné zachovat pro příjemné vyznění. Vína bývají obvykle zlatožluté barvy, ve vůni jsou aromatické látky Tramínu, tedy růží, doplněné o vanilkové tóny, chuť je plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu. Ve vůni a chuti můžeme hledat koření, muškát, vanilku, mandarinky.

Stolování: V gastronomii lze vína kombinovat s rybami, mořskými plody, bílým masem a těstovinami, hodí se k měkkým sýrům s bílou plísní, paštikám a bílým omáčkám. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky.Zejména pstruh na másle je v kombinaci s Chardonnay jedinečný. Základní Chardonnay "Petit Chablis", mnohdy nazývané ústřicové víno, se hodí k stejnojmennému pokrmu, který nechybí na žádné francouzské štědrovečerní tabuli. Plnější vína jsou vhodná v kombinaci s mírně upraveným hovězím a vepřovým masem. Vyzrálé přívlastkové víno k bažantovi a k divočině.

„Chardonnay revoluce“ proběhla v 70. a 80. letech 20. století a její dozvuky stále pozorujeme. Magické pojmenování odrůdy si patrně nejdříve získalo obchodně lehce zmanipulovatelného amerického konzumenta, který vyvolal celosvětovou „chardonnaymanii“. Většina konzumentů v supermarketech ochotně natáhne ruku po láhvi s nápisem „Chardonnay“, aniž by často vůbec věděli, že se jedná o odrůdu révy. Chardonnay se po celém světě stalo symbolem snadno pitelného bílého vína s jemně ovocitým aroma.

Stolování: Vyzrálá červená vína „Rulandy modré“ se podávají v širokých „břichatých“ pohárech a platí pro ně pravidlo, které říká, že čím starší víno je, tím objemnější pohár zvolíme, pohár se plní pouze do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušnit. Archívní vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Mladší vína se při stolování předkládají k pečeným masům, jemným úpravám zvěřiny i jiných tmavých mas, pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělá také k delšímu posezení s malým zákuskem.

Vína Rulandské Modré mívají různý charakter podle oblastí pěstování, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Velmi dobře se hodí k dlouhodobé archivaci. Z odrůdy se ale nedělají jen vína červená. V některých oblastech jsou oblíbená vína růžová, buď pouze odrůdová, nebo ve směsi s odrůdou Rulandské šedé („Badisch Rotgold“).

Stolování: Vína Rulandského šedého doprovázejí nejčastěji hutná a kořeněná jídla nebo rybí speciality, těžší úpravy drůbeže či hustší polévky. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům.

Charakteristická vína Rulandského Šedého jsou zlatožlutá (někdy s již zmíněným růžovým tónem), neutrální vůně s ovocnými tóny, chuť je plná, hebká, s vysokým extraktem, s vyšším obsahem glycerolu a alkoholu, víno je harmonické, vláčné, s utlumeným působením kyselin, dochuť je dlouhotrvající. Ve vůni a chuti můžeme hledat pomeranč, grapefruit, meruňky, oříšky a med, kouřové a máselné tóny, koření, botrytické tóny, chlebnatost, jablka, hrušky, mango, květiny, kozí pysk, ale i kakao, vanilku či včelí vosk. Vína vyšších přívlastků mohou svým projevem někdy připomínat až tokajské výběry. Odrůdová vína jsou vhodná k archivaci, mohou několik let vyzrávat.