Irsai Oliver

Irsai Oliver (zkratka IO) je odrůda révy vinné (Vitis vinifera), kříženec odrůd Pozsonyi Fehér (Bratislavské bílé) a Čabaňská perla, kterou v Maďarsku roku 1930 vyšlechtil Pál Kocsis. Pozsonyi Fehér (Bratislavské bílé) je stará moštová odrůda neznámého původu, možná pocházející z Karpatské kotliny, pěstovaná dnes na velmi malých plochách pouze v Maďarsku, na Slovensku, v České republice a v Moldavsku.

Název

O původu vzniku dnešního názvu odrůdy existuje více hypotéz, první říká, že byla pojmenována po řidiči šlechtitele, podle druhé se tak měl měl jmenovat szegedský vinař, který první začal odrůdu komerčně pěstovat a vyrábět odrůdová vína, třetí tvrdí, že se jedná o náhodně zvolené jméno jednoho z kecskemétských chlapců, na každý pád se vždy mluví o mužském jménu Olivér Irsai.

Irsai Oliver,

moštovou a stolní odrůdu vinné révy původu Vitis vinifera, vyšlechtil roku 1930 šlechtitel Pál Kocsis v Maďarsku, v Kecskemétu, křížením odrůd Pozsonyi Fehér (Bratislavské bílé) a Čabaňská perla. Byla použita také při šlechtění další maďarské odrůdy s názvem Cserszegi Füszeres, tu vyšlechtil roku 1960 Károly Bakonyi. Původ a rozšíření V současné době je odrůda pěstována v Maďarsku, kde patří mezi nejrozšířenější, roku 2007 zde byla vysazena na 985 hektarech, převážně na jihu Balatonského jezera, na úbočích pohoří Matra, ve vinařských oblastech Czopak, Etyek-Buda a Ászár-Neszmélyi, na Slovensku bylo v té době vysazeno 405 hektarů (tvoří zde 2,84 % celkové plochy vinic), dále je pěstována v Rakousku (Gumpoldskirchen, Podersdorf, Prellenkrichen), ve Slovinsku, ale též například v Japonsku, Indii, Číně a Austrálii. Po druhé světové válce se začala šířit i na vinicích států (dnes již bývalého) Sovětského svazu. Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 1975, stejně jako v Listině registrovaných odrůd Slovenska. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a Ing. Alois Tománek.

Podíl vinic v ČR, osazených odrůdou Irsai Oliver, činil roku 1999 0,6 %, roku 2010 pouze 0,5 % celkové plochy vinic. Průměrné stáří vinic v ČR roku 2005 bylo 18 let, lze očekávat stárnutí porostů a snižování plochy, i když v poslední době podnítil zájem o její další výsadbu poměrně kvalitní burčák, který poskytuje. Nejvíce je pěstována ve velkopavlovické podoblasti. Odrůda je velmi vhodná i k pěstování v zahradách, jako stolní odrůda.